Součástí akce byla rovněž prezentace reprintu knihy Památce Kuneše Sonntaga, která původně vyšla po smrti politika v Praze roku 1932 nákladem Československé akademie zemědělské v rozsahu 397 stran. Vydala jej paní PhDr. Jaroslava Čajová, která iniciovala i tuto akci.

 

Po zahájení kulatého stolu vedoucím Muzea družstevnictví Mgr. Pavlem Černým se ujala slova členka Společnosti pro hospodářské a sociální dějiny Doc. Ing. Lidmila Němcová, CSc. (místopředsedkyně Evropské seniorské unie), která ve svém vystoupení shrnula historii družstevního hnutí Evropy a Čech, ze kterého vycházel také Kuneš Sonntag.

 

PhDr. Jaroslava Čajová, editorka, vydavatelka a moderátorka Společnosti Alše Balcárka, pohovořila ve svém příspěvku o životě a díle Kuneše Sonntaga, který byl velmi aktivním podporovatelem družstevnictví a byl také činný v mnoha organizacích, hospodářských a politických funkcích.

Jmenujme alespoň v krátkosti jeho funkce: byl ředitelem Obilního ústavu na Moravě, stál v čele Zemské hospodářské rady pro Moravu, dále byl místopředsedou Moravského národního výboru, ministrem financí, správcem ministerstva výživy lidu, ministrem průmyslu, obchodu a živností, správcem ministerstva zemědělství, předsedou bankovního výboru Bankovního úřadu při ministerstvu financí (předchůdce dnešní České národní banky), místopředsedou Agrární strany, prezidentem Anglo-československé banky. Měl významný podíl na založení Československé akademie zemědělské v roce 1924, na které též působil jako viceprezident. Působil i ve Střelicích, kde měl svůj statek a zasloužil se zde o osvětovou činnost.

 

Na její vystoupení navázal Mgr. Jaroslav Brachtl, kronikář obce Dlouhá Loučka a člen Společnosti Antonína Švehly, který představil Kuneše Sonntaga jako zakladatele Družstevního lihovaru Šumvald, který byl vybudován v letech 1928 - 1929 a byl posledním projektem této osobnosti.

 

Závěrečné vystoupení patřilo Ing. Vladimíru Píchovi, tiskovému mluvčí Zemědělského svazu ČR, který představil přítomným vizi budoucnosti českého zemědělského družstevnictví a její navázání na tradice svépomocného družstevnictví z 19. století. V následující diskusi pohovořil i k tématu Zeleného údělu pro Evropu a výzvách pro družstevní ekonomiku.

Galerie